Antimagnetické hodinky – co je to a jak fungují?

V počátcích hodinářství existovalo mnoho faktorů, které mohly ovlivnit přesnost hodinek. Ani jedním z faktorů však nebyly magnetické síly – mocné magnetické síly tu prostě nebyly. Lidé je neznali, nebo s nimi spíše nepočítali. Tak to bylo až do začátku dvacátého století – přesněji do roku 1915 – kdy Vacheron Constantin vyrobil první antimagnetické kapesní hodinky.

Vacheron Constantin je považován za prvního hodináře, který se pokusil vyrobit antimagnetické hodinky, když tak učinil v roce 1846 pomocí palladiové balanční pružiny.

V té době šlo všechno děsně rychle vpřed – vývoj elektřiny i nové způsoby dopravy, jako jsou vlaky, auta a letadla. Brzy se všude kolem nás začala objevovat magnetická pole. Do druhé světové války byly potřeba antimagnetické hodinky pro piloty. IWC byla jednou z prvních značek, která na volání odpověděla. V této fázi jednoduše vzali jedny ze svých stávajících hodinek pro piloty, které poté umístili do ochranného pouzdra zvaného Faradayova klec (Faradayova klec je princip z oblasti elektromagnetismu, který je založen na tom, že elektrický náboj je soustředěn pouze na povrchu vodiče, nikoli v jeho objemu. Tudíž uvnitř dutého trojrozměrného objektu z (dokonale) vodivého materiálu nepůsobí žádné elektrické pole.). Od té doby ale ušly antimagnetické hodinky dlouhou cestu.

Magnetická pole jsou jedním z nejčastějších faktorů negativně ovlivňujících přesnost mechanických hodinek. Kovové vnitřní části hodinek se mohou při vnesení do těchto polí zmagnetizovat.

Vliv magnetismu na hodinky

Se všemi těmi pokroky v technologii je pochopení magnetismu a jeho potenciálního dopadu na hodinky důležitější, než kdykoli předtím. Hodinky se skládají z mnoha kovových částí a ty se mohou při vstupu do těchto polí zmagnetizovat. Jednou z nejčastěji zasažených částí je vyvažovací kolečko (neboli setrvačka). Tento mechanismus hraje roli při regulaci tikání hodinek. Výsledkem je, že jedním z nejčastějších příznaků, že hodinky jsou zmagnetizované, je, že běží neobvykle rychle nebo pomalu. Někteří hodináři zdokonalili technologii IWC a vytvořili vnitřní štít, který chrání celý strojek. Jiní pokračovali v experimentech s alternativními materiály pro vyvažovací kolečko, jako je třeba křemík.

Dalším častým cílem magnetismu v hodinkách je balanční pružina: dlouhý, stočený pás kovu, který osciluje ve spojení s balančním kolečkem a reguluje tikot hodinek. Když se balanční pružina zmagnetizuje, přilepí se k sobě a dost se zkrátí, což způsobí rychlejší kmitání hodinek, což způsobí, že hodinky běží rychleji. To je každopádně nejčastější problém.

V našem moderním světě jsme prostě obklopeni magnetickými poli – magnetismus jde i z počítačů, nebo z chytrých telefonů. Tato zařízení však nevytvářejí dostatečně silná magnetická pole, aby byla velkým problémem. Například mikrovlnná trouba vytváří pouze magnetické pole o velikosti asi dvou gaussů. Na druhou stranu, pokud jste inženýr nebo někdo, jehož práce vás vystavuje většímu objemu pokročilejších strojů, antimagnetické hodinky byly doslova vyrobeny pro vás.

Jak s magnetismem v hodinkách bojovat?

Hodináři vymysleli dva různé způsoby, jak bojovat s magnetismem. Jedním z nich je chránit celý strojek vnitřní klecí vyrobenou z magneticky nepropustného materiálu, obvykle měkkého železa, který přitahuje magnetické siločáry, takže samotný strojek pak není ovlivněn. Měkké železo se snadno zmagnetizuje, ale na rozdíl od některých materiálů (jako je ocel) nezůstává zmagnetizované, jakmile již není přítomen zdroj magnetického pole.

Druhou metodou je vyrobit balanční pružiny a další části hodinek z neželezných materiálů, které nelze snadno zmagnetizovat. Historicky byla ocel běžným vyrovnávacím pružinovým materiálem, ale v posledních několika desetiletích byly Nivorox (slitina niklu a železa) a podobné slitiny dost oblíbené v průmyslu, částečně kvůli jejich zlepšené magnetické odolnosti (ale ne nepropustnosti). V poslední době vyrábějí hodináři balanční pružiny z křemíku, což se obecně ukázalo jako daleko efektivnější řešení.

Které antimagnetické hodinky patří mezi ty nejlepší?

Toto jsou jistě jedny z nejlepších antimagnetických hodinek na trhu:

Rolex Milgauss

Už krátce po prvním pokusu IWC o antimagnetické hodinky vyvinula společnost Rolex antimagnetické hodinky Rolex Milgauss. K vytvoření modelu Milgauss se značka spojila s Evropskou organizací pro jaderný výzkum CERN. Pomohli společnosti Rolex provést přísné testy modelu.

Výsledkem byly hodinky, které dokázaly odolat elektromagnetickým polím o síle až 1000 gaussů. Tato skutečnost vlastně dala hodinkám i jejich jméno, 1000 = mile, a jednotka magnetického pole, gauss. Tedy výsledek – Milgauss.

Bremont MBII

Přestože MBII nejsou výslovně optimalizovány pro profesionální piloty, rozhodně nepostrádají technickou zdatnost. Může se pochlubit působivými anti-šokovými a antimagnetickými schopnostmi. Pomocí moderního konceptu vnitřní Faradayovy klece dokáže MBII odolat magnetickým polím až do 1000 gaussů.

IWC Big Pilot

Práce IWC v oblasti antimagnetických hodinek daleko přesahuje původní upravenou variantu Mark XI. Dnes se nadále zaměřují na antimagnetické schopnosti svých pilotních hodinek, aby vyhovovaly vyvíjejícím se potřebám moderních letců. Jedním takovým příkladem je jejich řada Big Pilot. Big Pilot je součástí katalogu značky již osm desetiletí. Vždy to však předběhlo dobu. Uvnitř modelu je použito pouzdro z měkkého železa pro ochranu proti magnetickým polím.

A pár slov závěrem

Ve 40. a 50. letech se antimagnetické hodinky skutečně ukázaly jako nezbytné pouze pro inženýry, vědce a další odborníky, kteří se pravidelně setkávali se silnými magnetickými poli. Ale myslete i na všechna elektronická zařízení, která nás obklopují v dnešní době: chytré telefony, počítače, tablety, monitory, reproduktory, kuchyňské spotřebiče – všechny produkují magnetická pole a všechny mají potenciál narušit přesnost vašich hodinek.

Jak velkou ochranu potřebujete, to je už jiný příběh. Magnetické pole vytvářené mikrovlnnou troubou ze vzdálenosti 5 cm je například jen asi dva gausy. Elektrické nářadí ze stejné vzdálenosti bude produkovat asi osm až deset gaussů. Takže ano, hodinky jako Aqua Terra odolné 15 000+ gaussům od společnosti Omega nebo Milgauss společnosti Rolex (odolné 1 000 gaussům) je pro běžné nošení asi zbytečný luxus.

Demagnetizace je poměrně běžným požadavkem na servis hodinek, takže i když je oprava levná a snadná, pokud byste se raději vyhnuli nutnosti dávat hodinky do servisu úplně, tak hodinky vyhovující normě ISO 764 – jsou odolné vůči magnetickým polím, do 4 800 A/m, nebo asi 60 gaussů – to by mělo stačit.