5/5 (6)

S pojmem regulátor se asi setkal každý z nás. Je to obecně součástka, která něco reguluje, upravuje. Ale co ve skutečnosti regulátor znamená v segmentu hodinek? Co přesně v hodinkách dělá? Co má na práci?

Co je to regulátor v oboru hodinek?

Regulátor v hodinkách vlastně nic nereguluje. Pod pojmem regulátor se chápou obyčejné náramkové hodinky s ne zcela běžným rozložením ciferníku. Regulator je termín, kterým se v hodinařině označují hodinky s oddělenými středy otáčení jednotlivých ručiček a tím i odečítacích stupnic. Toto řešení působí velmi klasickým dojmem, protože evokují historický vývoj celého řemesla. Strojek těchto hodinek má centrální minutovou ručku, hodinový číselník mezi středem a dvanáctou hodinou, zatímco sekundový číselník se nachází na obvyklejší pozici nad šestou hodinou.

U náramkových hodinek obecně platí, že ručičky mají společnou osu umístěnou uprostřed ciferníku. Poměrně často vídáme i hodinky, které sekundové ručičce vyčlenily samostatný ciferník při šesté nebo deváté hodině – tzv. malé sekundy. I při tomto rozvržení se ale čas klasicky odečítá na základě různé délky hodinové a minutové ručičky, které se stále dělí o jednu osu.

Regulátor jde v separaci ručiček od sebe ještě dále. Hodiny, minuty a sekundy jsou zobrazovány odděleně, přičemž stěžejní, uprostřed ciferníku uloženou jednotkou jsou minuty. Je to vlastně logické a praktické – minuty vyžadují nejvyšší přesnost odčítání. Samozřejmě, rozložení se může měnit, záleží na výrobci, pro jakou formu se rozhodne.

Proč to označení regulátor?

Nyní, když máme ujasněno, jaký typ hodinek se smí nazývat regulátorem, zůstává už jen otázka: proč právě název “regulátor”? V osmnáctém století byl regulátor synonymem pro vysoce přesné hodinky. V určitém smyslu šlo o dnešní chronometr, ale protože současný výraz nebyl tehdy na daný účel používán, u nejlepších hodinek od nejlepších hodinářů se setkáváme s názvem regulátor. Dobové pojmenování nemělo ale zprvu nic společného s odděleným zobrazováním hodin, minut a sekund, jak ho známe dnes.

Vztah mezi přesností a zobrazením času se začal vyvíjet až v důsledku nepřímých účinků průmyslové revoluce. Někdy v polovině 18. století se výroba přesunula z domácích podmínek a malých dílen do velkých továren. Dělníci byli odrazu od času a od hodin dovážených převážně ze Švýcarska, Anglie, Ameriky, Francie a Německa závislejší, než kdykoliv předtím.

Šlo o hodně – zaměstnanci si chtěli hlídat, aby si oddělali pouze tolik, kolik musí a zaměstnavatelé dohlíželi na to, aby bylo odpracováno přesně tolik, kolik má být. Snaha o sjednocení potřeb obou stran vyústila do zavedení jednotného času, který bude závazný pro zaměstnance i zaměstnavatele. Ve velké dílně byla druhým důležitým kritériem náležitá velikost hodin. Ne každý vlastnil brýle do dálky a odcházet z pracoviště jen kvůli zjištění času bylo nemyslitelné. Aby se docílila ještě lepší čitelnost hodin a nedocházelo k záměně ručiček, byly hodiny vybavené samostatnými subciferníkmi pro hodiny, minuty a sekundy.

Hodiny typu regulator byly díky své konstrukci přesnější a zároveň se v žádném okamžiku ručky vzájemně nepřekrývaly, takže bylo možné velmi precizně odečítat aktuální čas a dále s ním pracovat.

V současnosti se jako regulator označují všechny hodinky s odděleným umístěním ruček na samostatné hřídeli a to bez ohledu na typ kalibru a jejich přesnost.

V moderní přítomnosti se původní význam regulátoru vytratil, ale hodinky, které mají na každou jednotku času zvláštní ukazatel, se o vymizení z katalogů výrobců určitě obávat nemusejí.

    Ohodnoťte článek