Existuje mnoho nejasností ohledně různých typů sklíček do hodinek. Proto se na ně v dnešním článku zaměříme. Jak asi dobře víte, sklo hodinek je jakýsi průhledný „kryt“ na ciferníku. Toto sklo je na trhu k dispozici v různých materiálech a kvalitách – v současné době používá většina výrobců minerální sklo, proto ho můžete potkat na většině hodinek na trhu. Hlavním účelem skla je samozřejmě chránit ciferník hodinek před údery, ránami a nečistotou, ale lze jej také použít k zvětšení ciferníku nebo konkrétní části ciferníku, například pro zobrazení data hodinek.
Teď, když jsme si vysvětlili, co vůbec je to vůbec sklíčko hodinek a na jaký účel slouží, nyní se můžeme podívat na to, jaké typy sklíček hodinek jsou. Začneme u nejslabších a projdeme k těm nejsilnějším.
Plastové (akrylátové) sklo hodinek
Akrylátové hodinové sklo je pravděpodobně nejslabší ze všech druhů skla na hodinkách, což je způsobeno tím, že je vyrobeno z plastu, nikoli ze skutečného skla. Akrylát je levný na výrobu, je ale spíše slabší. Akrylátové sklo se často vyskytuje u značkových hodinek s nižší cenou, jako jsou Timex a Lorus, ale někdy se vyskytuje i u luxusních značkových hodinek, jako jsou Junghans, kteří ho používají u některých svých modelů. Akrylátové sklo má velmi nízkou hmotnost, takže pokud hledáte velmi lehké hodinky, jeho rozhodně je třeba zvážit. Akrylátové sklo je také opravitelné, pokud je poškrábané – na rozdíl od některých jiných druhů skla. Je to také sklíčko, které najdete u dětských hodinek, ale ne proto, že je obzvláště pevné, ale proto, že pokud jej děti rozbijí, nebude vás to stát moc peněz.
Výhody – Levné sklíčko, snadno vyměnitelné, velmi lehký, snadno se z něj odstraní škrábance
Nevýhody – Vypadá levně, je docela slabé, moc toho nevydrží
Hesalit
Hesalit není přímo typ skla, jde o jakousi značku plexiskla, kterou se proslavily hodinky OMEGA Speedmaster Professional. Je to nejlevnější druh sklíčka a používá se na omezené množství hodinek. Hesalitové sklíčko je velmi lehké a nerozbije se na malé fragmenty jestliže se rozbije. Na druhou stranu, hesalitové sklo může být citlivé na škrábance, protože má tvrdost podle Vickerse pouze přibližně 500 – pozitivní ale je, že hesalitové sklo lze vyleštit, aby se odstranily drobné škrábance.
Minerální sklíčko
Minerální sklíčko je pravděpodobně nejobvyklejší sklo, které najdete na hodinkách standardní střední cenové skupiny. Minerální sklíčko se vyrábí pomocí standardního tvrzeného skla, které je vyrobeno z oxidu křemičitého. Díky tomu je odolnější proti poškrábání a výroba je stále poměrně levná, což je důvod, proč se na hodinkách často používá. Není však zcela odolné proti poškrábání a během své životnosti se na něm pravděpodobně nějaký ten škrábanec objeví. Pokud k tomu dojde, budete je muset poslat výrobci hodinek – ten by ml být schopen vám sdělit, zda by škrábanec mohl být vyfrézován, nebo zda budete potřebovat výměnu celého sklíčka.
Je také důležité si uvědomit, že minerální sklíčko může být potaženo antireflexním povlakem, který se někdy označuje jako povlak AR nebo antireflexní povlak. Tento povlak je součástí některých značek jako standard, aby se zvýšila čitelnost i v horších světelných podmínkách. Může to zlepšit viditelnost ciferníku, snížit namáhání očí, a také hodinky vypadají esteticky příjemněji.
Výhody – větší odolnost proti poškrábání než akrylátové sklo, lze potáhnout AR, vypadá lépe než akrylátové sklíčko
Nevýhody – stále i toto sklíčko může být poškrábáno, stojí víc peněz
Osazení hodinek minerálním sklem je velmi běžné, protože minerální sklo je vyrobeno ze skla, které bylo tepelně ošetřeno nebo vystaveno chemickým látkám, aby bylo odolnější vůči poškrábání. Výsledkem je, že minerální sklo je robustnější ve srovnání s běžným sklem; v průběhu času se však mohou objevit škrábance a promáčknutí.
Pokud je minerální sklíčko poškrábáno, doporučuje se nechat ho vyměnit. Nejen z estetických důvodů, ale hlavně proto, že se snižuje pevnost materiálu, díky čemuž je sklo náchylnější k roztříštění, pokud je vystaveno nárazům. Minerální sklo má tvrdost podle Vickerse 500-800.
Safírové sklíčko
Safírové sklo na celé čáře vítězí ve vlastnosti, která je mezi hodinkovými skly nejžádanější – odolnost proti poškrábání.
Toto sklíčko je vrcholem, pokud jde o hodinky. Pokud máte hodinky, které má safírové sklo, pak máte sklíčko nejvyšší kvality, které můžete mít. Jako název napovídá, je vyrobeno ze safíru, ale běžněji je vyrobeno ze syntetického safíru, nikoli z pravého safíru. Safíry se používají díky své vysoké odolnosti proti poškrábání a také díky své všeobecné houževnatosti. Safíry mají také pěkný vzhled a v podstatě je nelze poškrábat, pokud nemáte po ruce diamant.
Ale nejsou safíry modré? Odpověď zní ano, jsou modré. Mohou být také červené, žluté, zelené nebo dokonce i fialové. To je způsobeno nečistotami v krystalu, jako je například chrom, měď, železo nebo titan, abychom jmenovali alespoň některé minerály, a to je to, co jim dává barevný odstín. Pokud se vám podaří najít čistý safír, je ve skutečnosti jasný.
Jak se tedy vyrábí takový syntetický safír? Původně byl vyroben francouzským chemikem, který se jmenoval Auguste Verneuil, který z něj vyráběl skleněné tabule tím, že získával prášek oxidu hlinitého a velmi ho zahříval, přičemž jej také vystavoval extrémnímu tlaku. Poté krystal tepelně upravil, aby odstranil jeho vnitřní napětí, protože to může způsobit slabost. Poté ho lisoval na syntetické safírové sklo.
Je důležité si uvědomit, že i když se jedná o nejvyšší úroveň odolnosti proti poškrábání, safír je stále možno roztříštit nebo může prasknout.
Výhody – nejvyšší úroveň odolnosti proti poškrábání, esteticky příjemný
Nevýhody – drahý, může se rozbít nebo prasknout
Safírové sklíčko je velmi odolné a je vyrobeno z krystalizovaného oxidu hlinitého při vysokých teplotách.
Safírové sklo je mimořádně odolné proti poškrábání a je známo, že je až sedmkrát tvrdší než ocel.
Safírové sklo mají tvrdost podle Vickerse 2200-2300 (výrazně více než minerální sklo). Výroba safírových sklíček je dražší a pouze kvalitní hodinky jsou dodávány se safírovým sklem. Většina hodinek Tissot a Certina je vybavena těmito sklíčky.
[…] V roce 1960 byla Rolex první společností, která poslala hodinky na dno mariánského příkopu. V roce 1967 se Rolex patentoval únikový ventil helia (pro potápění s dýchacími směsi obsahující helium se u některých hodinek montuje heliový únikový ventil. Toto zařízení umožňuje při stoupání z hloubky upouštět helium, které se do hodinek dostal během výdechů – heliem v hodinkách vzniká přetlak, který při poklesu okolního tlaku vody by mohl způsobit vystřelení sklíčka hodinek). […]
[…] Safírové sklíčko je často žádaným materiálem na potápěčských hodinkách, potápěči ale mohou také preferovat tvrzené minerální sklo. […]
[…] Sklíčko hodinek je hodně exponovanou částí. Sklíčko se musí vypořádat se silným sluncem, deštěm, oděrkami, nárazy, otřesy a dalšími věcmi, které k životu prostě patří. […]
[…] používány v pohyblivých částech hodinek někdy od roku 1704. Safíry se také používají ve sklíčku hodinek – to kvůli jejich tvrdosti – takové sklíčko je pak parádně odolné proti […]